svéprávný

Tchèque

Étymologie
De svůj, své (« sien ») et právní : « jouissant de ses droits ».

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

svéprávný svéprávná svéprávné
vocatif

svéprávný svéprávná svéprávné
accusatif

svéprávného svéprávný svéprávnou svéprávné
génitif

svéprávného svéprávné svéprávného
locatif

svéprávném svéprávné svéprávném
datif

svéprávnému svéprávné svéprávnému
instrumental

svéprávným svéprávnou svéprávným
pluriel nominatif

svéprávní svéprávné svéprávná
vocatif

svéprávní svéprávné svéprávná
accusatif

svéprávné svéprávná
génitif

svéprávných
locatif

svéprávných
datif

svéprávným
instrumental

svéprávnými

svéprávný \Prononciation ?\ (comparatif : svéprávnější, superlatif : nejsvéprávnější)

  1. (Droit) Juridiquement capable.
    • Svéprávného člověka právo považuje za plně schopného postarat se o své záležitosti vlastními silami, rozhodovat o svém životě.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes
  • plnoprávný, qui jouit de ses pleins droits.

Dérivés
  • svéprávnost, capacité juridique

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.