výsledný
Tchèque
Étymologie
- De vysledovat (« poursuivre »), výsledek (« résultat »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | výsledný | výsledná | výsledné | |
| vocatif | výsledný | výsledná | výsledné | ||
| accusatif | výsledného | výsledný | výslednou | výsledné | |
| génitif | výsledného | výsledné | výsledného | ||
| locatif | výsledném | výsledné | výsledném | ||
| datif | výslednému | výsledné | výslednému | ||
| instrumental | výsledným | výslednou | výsledným | ||
| pluriel | nominatif | výslední | výsledné | výsledná | |
| vocatif | výslední | výsledné | výsledná | ||
| accusatif | výsledné | výsledná | |||
| génitif | výsledných | ||||
| locatif | výsledných | ||||
| datif | výsledným | ||||
| instrumental | výslednými | ||||
výsledný \viːslɛdniː\
Dérivés
- výslednice (« résultante »)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.