rozhodčí

Tchèque

Étymologie

De rozhodnout, rozhodovat (« décider »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

rozhodčí
vocatif

rozhodčí
accusatif

rozhodčího rozhodčí
génitif

rozhodčího rozhodčí rozhodčího
locatif

rozhodčím rozhodčí rozhodčím
datif

rozhodčímu rozhodčí rozhodčímu
instrumental

rozhodčím rozhodčí rozhodčím
pluriel nominatif

rozhodčí
vocatif

rozhodčí
accusatif

rozhodčí
génitif

rozhodčích
locatif

rozhodčích
datif

rozhodčím
instrumental

rozhodčími

rozhodčí \Prononciation ?\

  1. Décideur, décisionnel, qui a pouvoir de décision.
    • Rozhodčí komise se sejde k závěrečnému posouzení záležitosti.

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozhodčí rozhodčí
Vocatif rozhodčí rozhodčí
Accusatif rozhodčího rozhodčí
Génitif rozhodčího rozhodčích
Locatif rozhodčím rozhodčích
Datif rozhodčímu rozhodčím
Instrumental rozhodčím rozhodčími

rozhodčí \rɔzɦɔtʃiː\ masculin inanimé

  1. Un arbitre.
    • Rozhodčí nařídil kopat penaltu.
      L'arbitre a donné un penalty.

Synonymes

Nom commun 2

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozhodčí rozhodčí
Vocatif rozhodčí rozhodčí
Accusatif rozhodčí rozhodčí
Génitif rozhodčí rozhodčích
Locatif rozhodčí rozhodčích
Datif rozhodčí rozhodčím
Instrumental rozhodčí rozhodčími

rozhodčí \rɔzɦɔtʃiː\ féminin

  1. Une arbitre.
    • Rozhodčí nařídila kopat penaltu.
      L'arbitre a donné un penalty.

Synonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.