poučný

Tchèque

Étymologie

De poučit, poučovat ; voir učit (« enseigner »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

poučný poučná poučné
vocatif

poučný poučná poučné
accusatif

poučného poučný poučnou poučné
génitif

poučného poučné poučného
locatif

poučném poučné poučném
datif

poučnému poučné poučnému
instrumental

poučným poučnou poučným
pluriel nominatif

pouční poučné poučná
vocatif

pouční poučné poučná
accusatif

poučné poučná
génitif

poučných
locatif

poučných
datif

poučným
instrumental

poučnými

poučný \Prononciation ?\ (comparatif : poučnější, superlatif : nejpoučnější)

  1. Instructif.
  2. Édifiant.
    • Nejzajímavější a pro návštěvníka nejpoučnější byly expozice z botanických zahrad.

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.