půda

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave, póda, le mot est formé comme sou-d ou encore zá-da (« dos, ce qui est derrière »), ici avec po (« après, le long de ») : « ce qui est le long de ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif půda půdy
Vocatif půdo půdy
Accusatif půdu půdy
Génitif půdy půd
Locatif půdě půdách
Datif půdě půdám
Instrumental půdou půdami

půda \puːda\ féminin

  1. Terre arable.
    • Půda vzniká zvětráváním hornin a rozkladem organických zbytků.
  2. Terrain, territoire.
    • Na univerzitní půdě se diskutovalo o vzdělávání Romů.
  3. Grenier.
    • Na půdě zůstalo po dědovi staré houpací křeslo.

Dérivés

Prononciation

  • (Région à préciser) : écouter « půda »

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.