dělnický

Tchèque

Étymologie

De dělník (« ouvrier ») avec le suffixe -cký.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

dělnický dělnická dělnické
vocatif

dělnický dělnická dělnické
accusatif

dělnického dělnický dělnickou dělnické
génitif

dělnického dělnické dělnického
locatif

dělnickém dělnické dělnickém
datif

dělnickému dělnické dělnickému
instrumental

dělnickým dělnickou dělnickým
pluriel nominatif

dělničtí dělnické dělnická
vocatif

dělničtí dělnické dělnická
accusatif

dělnické dělnická
génitif

dělnických
locatif

dělnických
datif

dělnickým
instrumental

dělnickými

dělnický \Prononciation ?\

  1. Ouvrier.
    • dělnická třída.
      classe ouvrière.
    • Proklamovaným cílem marxismu bylo zlepšení postavení dělnické třídy.
      Le but affiché par le marxisme était d'améliorer le sort de la classe ouvrière.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.