běhat

Du vieux slave бѣгати, běgati. Voyez běžet, dont běhat est l’itératif, pour des explications étymologiques détaillées.

běhat \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)

1. Courir de façon répétée ou régulière ; comparez :
   • běhals?

     t’as couru ? [comme tu en as l’habitude, t’as fait ton jogging ?]

   • běžels?

     t’as couru [pour venir ici] ?

• nabíhat, naběhnout
  • náběh
• obíhat, oběhnout
  • oběh (tour, circulation)
• předbíhat, předběhnout
• přibíhat, přiběhnout
  • příběh (histoire)
• probíhat, proběhnout
  • průběh (cours, déroulement)
• rozbíhat, rozběhnout
  • rozběh
• sbíhat, sběhnout
  • sběh (attroupement, rassemblement)
• ubíhat, uběhnout
• vyběhat, vyběhnout
  • výběh (enclos, paddock)
• zbíhat, zběhnout
  • zběh

• běh (course)
• běhání (jogging, course, action de courir)
• běhna (coureuse, pute)
• běhoun (coureur)

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage