řečnický

Tchèque

Étymologie

Composé de řeč, -ní et -cký.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

řečnický řečnická řečnické
vocatif

řečnický řečnická řečnické
accusatif

řečnického řečnický řečnickou řečnické
génitif

řečnického řečnické řečnického
locatif

řečnickém řečnické řečnickém
datif

řečnickému řečnické řečnickému
instrumental

řečnickým řečnickou řečnickým
pluriel nominatif

řečničtí řečnické řečnická
vocatif

řečničtí řečnické řečnická
accusatif

řečnické řečnická
génitif

řečnických
locatif

řečnických
datif

řečnickým
instrumental

řečnickými

řečnický \Prononciation ?\ masculin

  1. Rhétorique, oratoire.
    • řečnická otázka, question rhétorique.
    • Za dobu, co jsem v Poslanecké sněmovně, od tohoto řečnického pultu takové hulvátství ještě nezaznělo.  (Respekt.cz)
      Depuis que je suis à l’Assemblée, je n’ai rien entendu de si vulgaire sortir du perchoir.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.