vyloučit

Tchèque

Étymologie

De loučit se (« dire au revoir, se quitter ») avec le préfixe vy-.

Verbe

vyloučit \Prononciation ?\ perfectif (imperfectif : vylučovat) (conjugaison)

  1. Écarter, exclure, évincer, bannir.
    • „Nemůžeme vyloučit, že právě u živelných rizik dojde k úpravě pojistných sazeb. Pravděpodobně ne plošně, ale u rizikových míst můžeme s podobným vývojem cen počítat,“ řekl Právu mluvčí Kooperativy Milan Káňa.  (novinky.cz)
      Nous ne pouvons pas exclure que…
  2. Excréter.

Antonymes

Dérivés

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.