opovržení

Tchèque

Étymologie

De opovrhnout (« rejeter, dédaigner ») voir vrhnout.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif opovržení opovržení
Vocatif opovržení opovržení
Accusatif opovržení opovržení
Génitif opovržení opovržení
Locatif opovržení opovrženích
Datif opovržení opovržením
Instrumental opovržením opovrženími

opovržení \ˈˀɔpɔvr̩ʒɛɲiː\ neutre

  1. Dédain, mépris.
    • Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení.  (Viktor Dyk, Stud)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.