kmen

Dans les langues slaves ^[1], n'existe qu'en tchèque et en slovaque (→ voir kmeň), le suffixe -men est identique à celui de pla-men, pra-men, le radical trouve son cousin le plus proche dans le lituanien kūnas (« corps »).

kmen \kmɛn\ masculin

1. Tronc d’un arbre, souche.
   • Keř je dřevnatá rostlina, jejíž hlavní odlišností od stromu je absence hlavního kmene, typicky nízko nad zemí se keře rozdělují do mnoha větví.
2. (Sociologie) Tribu.
   • Příslušníci jednoho kmene obvykle sdílejí jazyk a náboženské rituály a mají jednotný systém autorit (náčelníků, kmenových starších apod.).
3. (Biologie) Embranchement.
   • Kmen je kategorie hiearchické klasifikace organismů, vyšší než třída (classis) a nižší než říše (regnum).
4. (Linguistique) Radical d’un mot.
   • V lingvistice je kmen ta část slova (nejčastěji slovesa), která vznikne po oddělení koncovky; kmen sestává z kořene a kmenotvorné přípony.

• kmenosloví (« néologie »)
• kmenotvorný (« néologique »)
• kmenový (« tribal »)
• rodokmen (« arbre généalogique »)
• soukmenovec (« compatriote »)

• (Classification taxonomique) třída < kmen < říše

• kmen sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

• ^[1] Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie