kámen

Voir aussi : kamen, kameň

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave камы, камєнє, kamy, kamene.
Il fait partie des mots slaves adoptés sous la forme du radical fléchi (voir plemeno, břemeno pour d’autres exemples) ce qui n'est pas le cas de composés comme drahokam (« pierre précieuse »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kámen kameny
Vocatif kameni kameny
Accusatif kámen kameny
Génitif kamene kamenů
Locatif kameni kamenech
Datif kameni kamenům
Instrumental kamenem kameny

kámen \kaːmɛn\ masculin inanimé

  1. Pierre, roche, caillou.
    • dláto je nástroj sloužící k ručnímu opracování různých materiálů, jako je dřevo, kámen.
  2. Pierre précieuse, gemme (synonyme : drahokam).
    • Nejdůležitějším kamenem královské koruny je ústřední kámen čelní strany.
      Le gemme le plus important de la couronne royale est la pierre centrale et frontale.
  3. (Jeux) Pion.
    • Na konci hry mu nezbyl jediný kámen.
      à la fin du jeu, il n'avait plus un pion.
  4. (Métrologie) Poids désuet → voir stone en anglais.
    • Náklad vážil dvacet kamenů.
      La cargaison pesait vingt pierres.

Dérivés

Vocabulaire apparenté par le sens

Prononciation

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.