divočina

Tchèque

Étymologie

De divoký (« sauvage ») avec le suffixe -ina. Comparez avec le slovène divjačina.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif divočina divočiny
Vocatif divočino divočiny
Accusatif divočinu divočiny
Génitif divočiny divočin
Locatif divočině divočinách
Datif divočině divočinám
Instrumental divočinou divočinami

divočina \Prononciation ?\ féminin

  1. Gibier, animal sauvage.
    • Ekologové přišli s návrhem přenechat na vybraných místech Česka přírodu divočině a těm, kteří ji mají rádi.  (Minulý týden)
      …de laisser la nature tchèque au gibier et à ceux qui l’aiment.
  2. Nature à l'état brut, contrée sauvage.

Apparentés étymologiques

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.